Narodil se v roce 1781 v Krásném Buku, ale většinu života prožil za oceánem, kde stál u počátků americké klasické hudby. Stal se prvním profesionálním skladatelem v Americe, který se živil výhradně hudbou. Komponovat přitom začal bez jakéhokoliv skladatelského vzdělání. Stalo se tak v průběhu roku, kdy žil po těžké nemoci sám ve srubu. U kolegů si získal oblibu a vážnost, začali ho nazývat americkým Beethovenem. Mimochodem jako první dirigoval v Americe Beethovena, konkrétně jeho Symfonii č. 1 C dur. Také jako první použil ve svých skladbách indiánské hudební motivy. To je jen část neuvěřitelného životního příběhu rodáka z Krásné Lípy Anthonyho Philipa Heinricha. Festival zahájí jeho pateticky laděné dílo Zpěv ducha divokého lesa aneb Záblesky Yankee Doodle. Symfonie s velkým obsazením a méně obvyklými hudebními nástroji zazní v české premiéře. „Amerického Beethovena“ následuje skutečný Beethoven, konkrétně jeho vzácně uváděná Fantazie c moll.

Druhou půli večera otevře další česká premiéra: zazní *Credo* *estonského skladatele Arvo Pärta, jednoho z nejslavnějších současných autorů. V polystylové kantátě se odráží svár mezi krédem a odplatou (liturgický verš *Credo in Jesum Christum versus 38. a 39. verš z 5. kapitoly Matoušova Evangelia). Hudebně jej vyjadřuje čirá krása fragmentů Bachova Preludia C dur z Dobře temperovaného klavíru, které je konfrontováno s dodekafonickými pasážemi a přísně strukturovanými agresivními klastry, aby celá kantáta skončila smířlivým credo opět v bachovské duchu.

Zahajovací koncert zakončí Prometheus (Symfonie č. 5 „Poema ohně“) Alexandera Skrjabina. Jedná se o jeho harmonicky nejvýbojnější orchestrální dílo, jehož základem je šestitónová řada. Sólový klavír je užit jako harmonický bicí nástroj, v závěrečné gradaci se připojuje sbor bez textu. Skrjabinovo synestetické vnímání hudby se odrazilo v použití tzv. světelného klavíru řídícího se schématem, ve kterém autor přiřadil jednotlivé barvy konkrétním tónům. O světelný design se postará Cori O'Lan, ředitel renomovaného rakouského festivalu Ars Electronica. Podle Skrjabinova schámatu získají jednotlivé tóny svoje barvy a jejich intenzita v reálném čase reagovat na hlasitost orchestru.